Zateplenidomu.cz | BYSTROŇ Group

zd chci zateplit dum

zd chci revitalizovat dum

zd chci si prohlednout reference

zd chci ziskat dotaci

Jste zde: Úvod Sanace a ochrana betonu Cement

Cement

Cement je v nejobecnějím smyslu slova pojivem, látkou, která má schopnost tuhnout a vázat další materiály dohromady.

Kořeny slova "cement" sahají ke starověkým Římanům, kteří výraz "opus caementicium" používali pro zdivo podobné betonu, vyrobené ze směsi obsahující jako pojivo pálené vápno. Sopečný popel pucolan ve směsi páleným vápnem vytvářel hydraulické pojivo nazývané Římany "cementum", "cimentum", "cäment" a nakonec "cement".

V dnešním, užším smyslu slova je cement práškové hydraulické pojivo, které po smíchání s vodou tuhne a tvrdne. Jeho schopnosti pojit jiné sypké látky v pevnou hmotu se využívá ve stavebnictví při výrobě betonových nebo maltových směsí.

Pojiva používaná ve stavebnictví se rozlišují na hydraulická a vzdušná.

 

Výroba

Při výrobě cementů je základní surovinou vápenec. Dalšími přísadami jsou slíny a slinité vápence, křemičitý písek, kazivec nebo železná ruda.

Při výrobě suchým způsobem se postupuje tak, že se surovina nejprve rozdrtí v drtičích a uloží na skládku, ze které se postupně odebírá. Potom se rozemílá na moučku v kulových mlýnech a ukládá do zásobníků. Dále se zjišťuje její přesné chemické složení a podle výsledků se přidávají další přísady. Po přidání přísad je uložena do homogenizačních sil, kde se vše promíchá stlačeným vzduchem. Ze sil jde surovina do předehřívače, ve kterém se z ní vypařuje voda a z vápenců se uvolňuje oxid uhličitý. Z předehřívače surovina putuje do rotačních vypalovacích pecí (o průměru cca 3 m a délky cca 20 m) s podélným sklonem. Při dosažení teploty 1300° C dochází k reakci mezi oxidy vápníku, křemíku a hliníku. Vytvoří se trikalciumsilikát, dikalciumsilikát a trikalciumaluminát. Tato reakce probíhá pouze na povrchu. Teprve při dosažení 1400° C začne reakce probíhat do hloubky a začne se vytvářet slínek. Slínek se po opuštění pece zchlazuje a nastává krystalizace. Utvářejí se hlinitany, železohlinitany a tetrakalciumaluminátferrit. Slínky se odváží na skládku, kde se nechají uležet, aby se uvolnil oxid vápenatý. Pak se slínky semelou se sádrovcem a dalšími přísadami na jemný prášek, který se ukládá do pytlů nebo zásobníků.

Druhy cementů

Cementy jsou podle technické normy ČSN EN 197-1 rozděleny do pěti základních skupin. Podle množství portlandského slínku a jiných hlavních složek je stanoveno 27 druhů cementů.

Pět základních skupin

Portlandský cement - vyrábí se mletím portlandského slínku a sádrovce. Má šedozelenou barvu a pytle s ním jsou opatřeny černým potiskem.

Portlandské směsné cementy - vyrábí se mletím portlandského slínku, sádrovce a dalších složek (struska, popílek, vápenec atd.). Tyto cementy jsou opatřeny zeleným potiskem.

  • PORTLANDSKÝ STRUSKOVÝ CEMENT - obsahuje 6-35% strusky, která snižuje hydratační teplo. Obvykle se vyrábí v pevnostních třídách 32,5 a 42,5. Odolává agresivním vodám.
  • PORTLANDSKÝ CEMENT S KŘEMIČITÝM ÚLETEM - obsahuje 6-10% křemičitého úletu. Má velkou pevnost v tahu.
  • PORTLANDSKÝ PUCOLÁNOVÝ CEMENT - obsahuje 6-35% přírodního pucolánu.
  • PORTLANDSKÝ POPÍLKOVÝ CEMENT - obsahuje 6-35% popílku.
  • PORTLANDSKÝ CEMENT S KALCINOVANOU BŘIDLICÍ - obsahuje 6-35% kalcinované břidlice.
  • PORTLANDSKÝ S VÁPENCEM - obsahuje 6-35% vápence.
  • PORTLANDSKÝ SMĚSNÝ CEMENT - obsahuje 6-35% několika předcházejících složek.

Vysokopecní cement - vyrábí se mletím portlandského slínku, sádrovce a strusky (36-95%). Odolává agresivním vodám, proto se používá pro výrobu silážních jam nebo čističky odpadních vod.(Vysokopecní struska dodá do cementu síru a fosfor.Agresivní vody je obsahují také. Cement jim vzdoruje, neboť sám už tyto prvky obsahuje).

Pucolánový cement - vyrábí se mletím portlandského slínku, sádrovce a pucolánu (11-55%).

Směsný cement - vyrábí se mletím portlandského slínku, sádrovce a dalších příměsí (18-50%).

Cementy se speciálními vlastnostmi

  • SILNIČNÍ CEMENTY - mají malou smrštitelnost, velký modul pružnosti a velkou pevnost v tahu za ohybu. Jsou mrazuvzdorné a odolné proti oděru. Příkladem je silniční portlandský cement, který má začátek tuhnutí za 1,5 hodiny a silniční struskoportlandský cement, který má začátek tuhnutí za 2 hodiny.
  • HLINITANOVÝ CEMENT - hydraulická maltovina získána jemným mletím hlinitanového slínku. Vyrábí se pálením bauxitu a výpence 1:1 v el. peci. Hlavní minerál-hlinitan vápenatý a dihlinitan vápenatý. Má velkou počáteční pevnost. Nesmí se používat nad 30 °C a na masivní konstrukce, ale smí se používat do -10 °C. Nesmí se používat na nosné konstrukce, protože vlivem vlhkosti a teploty časem ztrácí na pevnosti a konstrukce se rozpadají. Tragickou událostí, která v ČSSR na tento problém upozornila, byla Havárie v národním podniku MESIT. V současnosti se používá smíchán s portlandským cementem na těsnění trhlin v izolaci proti podzemní vodě. Rychle tvrdne, ale pevnost je podstatně menší. U nás se nevyrábí, ale dováží se.

Zvláštní cementy

  • PORTLANDSKÝ CEMENT SÍRANOVZDORNÝ - podle české technické normy ČSN 72 2103 je to portlandský cement s obsahem trikalciumaluminátu v cementu menším než 3,5 %. Je odolným proti sulfátové korozi vyvolané působením síranových iontů. Síranové ionty mohou pocházet z podzemní vody, základové půdy nebo odpadních vod. V ČR se nevyrábí.
  • VYSOKOPECNÍ CEMENT SÍRANOVZDORNÝ - podle české technické normy ČSN 72 2103 je to vysokopecní cement odolný proti sulfátové korozi vyvolané působením síranových iontů. Síranové ionty mohou pocházet z podzemní vody, základové půdy nebo odpadních vod.
  • HYDROFOBIZOVANÉ CEMENTY - tyto cementy obsahují hydrofobní látku, proto mnohem méně adsorbují vzdušnou vlhkost. Míchají se 2x déle, aby se odstranil ochranný film z částeček cementu a cement začal normálně hydratovat. Hydrofobizovat se mohou všechny cementy kromě síranovzdorného portlandského. V ČR se nevyrábí.
  • FUNGICIDNÍ A BAKTERIOCIDNÍ CEMENTY - obsahují látky, které ničí mikroorganismy a plísně. Používají se do skladů a zásobníků v zemědělství a potravinářství kvůli hygienickým požadavkům. V ČR se nevyrábí.
  • BÍLÝ CEMENT - vyrábí se ze suroviny s výrazně nižším obsahem barvících oxidů. Obsahuje max. 0,5 % oxidů železa. Používá se na výrobu bílých a barvených omítek, dlažebních bloků, fasádních panelů, pohledových betonů. V ČR se nevyrábí, dováží se ze Slovenska, Dánska a Belgie.Zkušení obkladači ho ke spárování nepoužívají,je totiž barevně labilní a různě reaguje s lepidly.Malá úspora oproti dražším originálním spárovačkám nestojí za riziko zničeného drahého obkladu.
  • BAREVNÉ CEMENTY - vyrábějí se z bílých cementů, ke kterým se přidávají pigmenty. Používají se k výrobě barevných betonů. V ČR se nevyrábí.
  • BARNATÉ A STRONTNATÉ CEMENTY - u těchto cementů je vápník nahrazen baryem nebo stronciem. Mají velkou odolnost proti mořské a síranové vodě. Betony z těchto cementů nepropouštějí paprsky jaderného záření, proto se používají na kryty reaktorů. Dováží se z Ruska a Francie. V ČR se nevyrábí.
  • RYCHLOVAZNÉ CEMENTY - tyto cementy dosahují vysokých počátečních pevností. Používají se ke zkrácení technologické přestávky, kdy je potřeba rychle získat pevnost konstrukce, aby mohla být odbedněna nebo zatížena jinou konstrukcí.
  • RYCHLETUHNOUCÍ CEMENTY - jsou to takové cementy, u kterých je doba tuhnutí kratší, než jak předepisuje norma. Začátek tuhnutí je za 30 min a méně. Vyrábí se s menším obsahem sádrovce.

Ocenění a čestná uznání

fasada_roku_2008_prvni_zilinska_thfasada_roku_2009_na_lani_novy_jicin_thfasada_roku_2010_inpark_thcestne_uznani_stavba_2010_inpark_thcestne_uznani_dum_roku_2010_inpark_th