Zateplenidomu.cz | BYSTROŇ Group

zd chci zateplit dum

zd chci revitalizovat dum

zd chci si prohlednout reference

zd chci ziskat dotaci

Jste zde: Úvod Sanace a ochrana betonu Beton

Beton

Beton je kompozitní stavební materiál sestávající z pojiva a plniva. Po zatuhnutí pojiva vznikne pevný umělý slepenec. Nejčastějším druhem betonu je tzv. cementový beton, kde je pojivem cement a plnivem kamenivo; dalším materiálem pro výrobu je voda. Druhým často používaným druhem betonu je tzv. asfaltový beton, který se využívá k výstavbě asfaltových vozovek.

Charakteristika

Během hydratace a tvrdnutí probíhají v betonu fyzikální a chemické procesy (provázené uvolňováním tepla), při kterých beton získává mechanickou pevnost a odolnost a vytváří se chemická stabilita v materiálu. Beton neztvrdne tím, že vyschne, ale že postupně během týdnů vykrystalizuje. Tento proces začne asi hodinu po namíchání a čím je tepleji, tím je krystalizace rychlejší (např, v panelárnách se beton ohříval až na 80 °C). Tento proces nejde nějak zastavit a pokud například beton v automixu zbude, musí se vyhodit i třeba do odpadu. Voda v krystalech betonu nesmí zmrznout, tím je beton zcela znehodnocen. Beton při tuhnutí není závislý na atmosféře a proto tuhne i pod vodou. Prostý beton je odolný vůči namáhání tlakem, naproti tomu snese pouze malé tahové zatížení. Proto se beton kombinuje s železnou výztuží – vzniká železobeton. Jako výztuž se používají i kabely, které se napnou a vnáší do betonu tlak – předpjatý beton. Další možností je přidat různá vlákna, drátky apod., vzniká vláknobeton [7] či drátkobeton. Jako příměs je možno použít i moderní materiály, jako jsou uhlíková vlákna a zvýšit tím pevnost betonu ještě o několik desítek procent. Beton s malými vzduchovými bublinkami se nazývá pórobeton. Beton v kombinaci se skleněnými tvarovkami, tzv. luxferami, tvoří sklobeton. Pevnost betonu závisí především na vlastnostech cementu, dalšími ovlivňujícími faktory jsou vlastnosti vody a kameniva. Beton s větším obsahem cementu (1:2) má za teplého počasí už druhý den téměř poloviční tvrdost. V praxi se po 28 dnech považuje beton za hotový (vyzrálý). Při krystalizaci se v betonu vytváří tzv. vnitřní teplo. Při betonáži přehrady v šíři několika metrů by vysoká teplota beton znehodnotila a tak se do betonu vkládají ocelové roury třeba půlmetrového průměru a těmi při krystalizaci proudí nepřetržitě studená voda a beton chladí. Tyto roury tam pak zůstanou. Betonáž takovýchto masívů probíhá nepřetržitě dnem i nocí, nelze například pokračovat až další den - beton by se už nikdy kvalitně nespojil. Při teplotě +5°C a méně se krystalizace betonu velmi zpomaluje, ale když teplota stoupne, opět pokračuje. Betony se označují značkou C následovanou dvěma čísly - válcovou pevností a krychelnou (různé metodiky měření pevnosti), např. C16/20.

Přísady a příměsi

Beton

Přísady jsou obvykle různé chemikálie, které se přidávají do vody; příměsi se naopak přidávají do kameniva. Jsou to organické nebo anorganické materiály, tekutiny i sypké, které se přidávají do záměsi, aby určitým způsobem pozměnily vlastnosti betonu. Běžně tvoří maximálně 5% hmotnosti. Nejčastěji se používají tyto typy:

  • Zrychlovače tuhnutí – urychlují hydrataci, beton rychleji dosáhne počáteční pevnosti (nejjednodušší je přimíchání vodního skla. Beton pak tuhne velmi rychle a je nutno to napřed vyzkoušet. Pozor - tuhost nebo tvrdost betonu s vodním sklem je zpočátku pouze technologická - to znamená, že nám umožní s betonem hned pracovat. U tohoto betonu ale také proběhne čtyřtýdenní krystalizace do konečné tvrdosti (aby nebylo mýlky, že beton s vodním sklem je hned hotový). Použití hlavně při havarijních opravách proti vodě. Nebo například tažení římsy z cementové malty při 5 °C. V chladu by tuhnutí vrstev malty trvalo dlouho. Přidá se vodní sklo, malta tuhne rychleji, její tuhost umožní pak i natažení jemné omítky. Římsa je hotová, pak ať si proběhne krystalizace.
  • Zpomalovače tuhnutí – zpomalují hydrataci, beton je déle zpracovatelný
  • Provzdušňovací přísady – vytvářejí mikroskopické dutiny.
  • Plastifikátory – zlepšují zpracovatelnost betonové směsi
  • Protizmrazovací přísady – urychlují v zimním období dřívější dosažení pevnosti nutnou pro odolnost betonu vůči působení mrazu na záměsovou vodu
  • Vodotěsnicí přísady – zvyšuje vodonepropustnost betonu, přísady oddělují póry od sebe a přerušují je (nejjednodušší je přimíchání mazlavého mýdla tzv. jádrového) (starý způsob, známý už za 1. republiky). Tento způsob objevila praxe - nevědělo se, jak je to teoreticky možné. Až později bylo vysvětleno, že se v betonu vytvoří vodou nerozpustná vápenatá mýdla.
    Pro výrobu tzv. "mýdlobetonu" se používá běžný poměr cementu i písku, případně štěrku, ale místo vody je použit roztok mazlavého mýdla ve váhovém poměru 1:100. Tedy 1 kg mazlavého mýdla (běžně dostupného např. v drogerii) se rozpustí nejdříve v 10 litrech vody a teprve pak se tento koncentrát vlije do sudu s 90 litry vody. Vše se řádně promíchá, aby se mazlavé mýdlo dobře rozpustilo a tento mýdlový roztok se již použije stejně jako voda při výrobě betonu, který je však nutno velmi dobře promíchat, aby se na zrníčkách písku či štěrku vytvořil mýdlový povlak. Takto vyrobený mýdlobeton lze výborně použít při rekonstrukcích starších objektů - zejména podlah nebo základů. Voda ve zdivu či podlahách tak bude mít mnohem menší příležitost vzlínat betonem, což se projeví např. suchou podlahou bez použití asfaltové izolace. (Staří praktici se shodují v tom, že tento beton je stejně kvalitní, jako beton bez přísady mýdla).
  • Hydrofobizační přísady – přísady vytváří na povrchu pórů vodoodpuzující povlak a snižují jejich propustnost pro vodu
  • Barviva – mění barvu hotového betonu

Použití

Beton je univerzálním stavebním materiálem, používá se jak na nosné konstrukce (skelety), tak na výrobu panelů; v dopravním stavitelství je beton hlavním materiálem pro výstavbu mostů, vozovek dálnic; v podzemním stavitelství se beton používá jako dočasná i trvalá výztuž. U betonu je jedno, je-li použit na suchu nebo pod vodou, jeho vlastnosti se tím nemění. Optimální vlastnosti, minimální nároky na údržbu, nízká cena a vysoká životnost předurčuje tento materiál k použití na dopravních komunikacích. Jednou z léty ověřených technologií je tzv. vymývaný beton, který vytváří estetické a funkční plochy s dlouhou životností.

Vodotěsnost betonu

Při posuzování vodotěsnosti betonu se nezapočítávají různé hrubé poruchy (trhliny, štěrková hnízda, díry v betonu apod.), které umožňují pronikání vody a kde je nutno beton opatřit vodotěsnou izolací. Vodotěsnost betonu se posuzuje podle toho, zda voda může procházet cementovou maltou nebo stykem mezi maltou a kamennými zrny. Normální zdravý kámen je prakticky vodotěsný.

K zajištění vodotěsnosti je třeba betonovou směs řádně složit a dokonale zhutnit. Pro zlepšení vodotěsnosti se dobře osvědčily povrchově aktivní látky (plastifikovaný a provzdušněný beton).

Pokud je potřeba zhotovit v terénu se spodní tlakovou vodou betonovou šachtu se zárukou absolutní nepropustnosti,postupuje se takto: Z ocelových plechů tloušťky 5 mm se svaří nepropustná ocelová bedna, nahoře otevřená.Vybetonuje se základová deska, a na ní, ještě do čerstvého betonu, se bedna postaví.Pak se do ní, a zvenku zabuduje šalung a po přidání armatury se vybetonuje.Ocelová bedna je tak vlastné uvnitř železobetonová bedny.

Související odkazy

Ocenění a čestná uznání

fasada_roku_2008_prvni_zilinska_thfasada_roku_2009_na_lani_novy_jicin_thfasada_roku_2010_inpark_thcestne_uznani_stavba_2010_inpark_thcestne_uznani_dum_roku_2010_inpark_th